Rok se s rokem sešel, starý pán odvedle naopak odešel. Navždy… A jak to tak bývá, jeho byt již obývá někdo jiný. Nebudu chodit kolem horké kaše – je to BUBÁK. A to doslova a do písmene. Po víkendu plném vrtání, stěhování, hukotu vysávače, prvních hlasitých souloží v novém bytě, se na jmenovkách dveří, zvonků a také uklízecích kalendářů, objevilo jméno BUBÁK.
Můj spánek už není tak klidný jako dřív. Pod postel se Bubák nevejde, ale vedle stojí prostorná skříň. Ta by snesla Bubáky hned dva. A co můj tmavý záchod, předsíň a koupelna? Vidím stíny za každým rohem, slýchám podivné zvuky a cítím podivné vůně. Budu se muset seznámit, ale jak se podává ruka Bubákovi?
